Nádrž na dešťovou vodu: Kolik vám ušetří a jak ji vybrat?

31. března v 11:20

Dešťová voda ušetří až polovinu výdajů za vodu v domácnosti.

Nádrž na dešťovou vodu: Kolik vám ušetří a jak ji vybrat?


Dešťová voda ušetří až polovinu výdajů za vodu v domácnosti. Popularita nádrží na dešťovou vodu roste. Zatímco voda zachycená v sudech pod okapy má zužitkování především na záhonech, dešťová voda v nádržích najde uplatnění v celé řadě domácích činností – od úklidu, splachování wc až po praní prádla. A navíc zvyšuje vaši nezávislost na dodávkách vody. Jaké jsou možnosti a výhody jednotlivých nádrží na dešťovou vodu a jak volit jejich velikost se dočtete v tomto článku.

Připojená nádrž na dešťovou vodu


Jinak řečeno, zachytávání dešťové vody v podzemní nebo nadzemní nádrži je dalším krokem k samostatnosti. Přitom jde o opatření, které není náročné na finance nebo realizaci. Dnes se podíváme podrobněji na to, jak akumulační nádrže na vodu fungují a jak je vybrat.

Retenční nádrž na dešťovou vodumůže s přehledem vyřešit přísun užitkové vody pro váš dům. Existuje hned několik řešení. Realizovat můžete betonovou nádrž, stejně jako si můžete pořídit plastovou nádrž, která je kompletní a hned ji můžete začít využívat. Nádrž na dešťovou vodu lze instalovat jak nad zemí, tak pod zemí. Nejdříve si ale vysvětlíme kde a za jakých podmínek lze dešťovou vodu využívat.

Využití dešťové vody

Zalévání

V případě, že budete dešťovou vodou pouze zalévat a máte pár záhonků a nevadí vám chození s konví a nebude vám příliš vadit, když trochu zezelená nemusíte si s ní prakticky lámat hlavu. Postačí vám sud nebo soustava plastových barelů nevyhovuje a v případě, že ale chcete skladovat větší množství vody i to, aby se vám dešťová voda v nádrži příliš nekazila, tak i pro zalévání sáhnete po větších a sofistikovanějších nádržích na dešťovou vodu (i z hlediska možnosti napojení na čerpadlo).

Využití dešťové vody v domě

Pokud chcete využívat dešťovou vosu v domě, tak byste si měli uvědomit velké výhody, které dešťová voda přináší, ale i pravidla, která byste měli chtít.

Jak jsme uvedli na úvod tohoto článku, tak je možné dešťovou vodou pokrýt až 50 % spotřeby vody v domácnosti. Mimo sprchování (koupání), mytí nádobí a používání vody při případě potravin a nápojů jsou největší činnosti při kterých spotřebováváte vodu splachování WC a praní. Na tyto činnosti je dešťová voda naprosto dostačující a u praní prádla je měkká dešťová voda dokonce velkou výhodou, protože spotřebujete méně pracího prášku. Jen pro představu: výrobci praček uvádí roční spotřebu vody na praní okolo 8-10 m3 vody. Dále dešťovou vodu využijete a úklid a jiné čištění.

Jak je třeba dešťovou vodu upravit a jak ji v nádržích skladovat

V případě, že budete využívat v domácnosti, neměla by teplota skladované vody překročit 16°C. U vyšší teploty hrozí množení bakterií a kažení vody. Ideálně je proto dobré nádrže na dešťovou vodu skladovat pod zemí (zakopané) kdy sám půda teplotu zajistí.

Důležitá je také filtrace vody. Ideální jsou minimálně tři filtry. První, který zachytí největší nečistoty jako je listí, větve a další velké nečistoty ze střechy. Tento filtr je možné umístit přímo v místě kde se napojuje rýna do svodu. Nemusí to být žádný sofistikovaný filtr, postačí vám např. síťka proti hmyzu apod. Jen nezapomínejte na pravidelné čistění okapů a tohoto filtru.

Další filtr byste měli mít ještě před nádrží, který je schopen zachytit drobné nečistoty jako jsou malé kamínky, drobný písek apod. pokud umístíte ještě další menší filtr ještě před nádrž rozhodně to neuškodí, co je ale velmi důležité abyste měli bezpodmínečně další filtr na nasávání do kompresoru případně domácí vodárny. O hustotě tohoto filtru se informujte u výrobce čerpadla nebo vodárny.

Dále si vysvětlíme, jaké možnosti a varianty nádrží na dešťovou vodu existují a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.

Plastová nádrž na dešťovou vodu

K typickým materiálům akumulační nádrže na dešťovou vodu patří plast. Jeho kvalita je přitom různá. Například svařované nádrže z polyetylenových desek vyrábí producenti bazénů. Takové nádrže seženete za poměrně nízkou cenu. Ale připlatíte si za instalaci, protože svařovanou akumulační nádrž musíte betonovat, aby vám vydržela. Jinak má tendenci praskat a vy ji buď musíte svařovat, nebo ji vyměnit.

Nádrže na dešťovou vodu se vyrábí také z odolnějšího, pružnějšího a lehkého sklolaminátu. Nevýhodou je ale úzký vstup do nádrže. Navíc ostré sklolaminátové střepy uvnitř nádrže vás mohou poranit. I u tohoto materiálu se občas stane, že popraská a jeho oprava je nejen nákladná, ale i náročná.

Dalším řešením jsou skořepinové akumulační nádrže vyrobené z odolného polyetylenu. Jsou sice dražší, ale ušetříte za montáž, protože nevyžadují betonování. Vyrábějí se v různých objemech od tří do šesti kubíků.

Cena polyethylenových podzemních nádrží na dešťovou vodu se pohybuje od cca 6 500,- Kč za velikost 500 l až po 90 tisíc za nádrže okolo 12 m3.

Podzemní nebo nadzemní nádrž na dešťovou vodu

Kromě matriálu se musíte rozhodnout, jestli dáte přednost podzemní, nebo nadzemní nádrži na vodu. Jestli zvažujete nadzemní nádrž, je třeba vybrat samonosnou variantu. Instalace nádrže nad povrch je levnější, ale umožňuje jen krátkodobější skladování vody. Výhodou podzemní nádrže na dešťovou vodu je, že v ní můžete vodu skladovat dlouhodoběji (a to s ohledem na nižší teplotu skladované vody a hlavně dobré zamezení přístupu slunečního svitu).

Bude Vás zajímat: Solární sprcha na zahradu

Ukrytí nádrže pod zem je praktické i estetické. Retenční jímky se vyrábí v několika konstrukčních variantách. Důležité je zohlednit jejich využití i materiál zeminy na pozemku. Dvouplášťovou jímku si vyžaduje jílovitá půda nebo spodní voda, protože nádrž se jen tak nezaboří. Nevýhodou dvouplášťového řešení je nutnost usadit nádrž na základovou betonovou desku, což prodražuje instalaci.

Samonosná nádrž na vodu

Když je váš pozemek ideální – bez jílovité půdy a spodních vod – můžete se rozhlédnout po samonosné nádrži na vodu. Výhodou je, že se snadno usazuje, nemá velké nároky na instalaci. Samonosná nádrž se jen postaví na základovou desku a za napouštění vody se obsype zeminou nebo štěrkem. Je důležité, aby hladina vody v jímce byla vždy na úrovni obsypu.

Typy nádrží na vodu

  • Samonosné jímky na vodu. Vyrábí se kulaté i hranaté. Mají nízkou hmotnost, snadno se obsluhují, využívají se u chat nebo chalup. Lze je usadit v místech bez spodních vod nebo jílu.
  • Dvouplášťové jímky na vodu. Vyrábí se kulaté i hranaté. Jsou určené hlavně do míst s jílovitým podložím a spodními vodami. Cenu navyšuje montáž (nutné zabetonování do základové desky).
  • Nádrže k obetonování. Jsou vhodné hlavně do náročnějšího prostředí (blízko příjezdových cest nebo komunikací). Mají dlouhou životnost a pořídíte je za nízkou cenu. Celkové náklady navyšuje nutnost obetonování.
  • Nádrže na dešťovou vodu se prodávají v různých objemech – od 500 l do 12 000 l.

Jak zvolit objem nádrže na dešťovou vodu

Abyste měli z dešťové vody co největší užitek, je důležité správně zvolit objem nádrže. Zodpovědět byste si měli otázku, na co vše budete vodu využívat, zda to bude na zalévání zahrady, mytí vozu, splachování WC, praní prádla apod. Pokud plánujete dešťovou vodu spotřebovávat i v domě pomůže vám k volbě velkosti objemu nádrže následující vzorec:

V (objem) = Počet obyvatel domu x spotřeba vody na jednoho obyvatele (cca 90 až 120 l) x 0,5 (koeficient využitelnosti srážkové vody) x 20 (koeficient množství využitelné srážkové vody). U čtyřčlenné rodiny se tak dostáváme na velikost nádrže na dešťovou vodu cca 4000 l.

V případě že budete vodou i zalévat nebo umývat auta a využívat ji i jinde než v domácnosti, je potřeba objem navýšit. Zde záleží na velikosti vaší zahrady a dalších aspektech.

Dalším kritériem pro volbu objemu nádrže na dešťovou je velikosti střechy. To je dobré mít na paměti, protože si můžete napočítat podle požadavků pořádnou nádrž, ale pak zjistíte že se vám nádrž prakticky nikdy nezaplní (a nebudete moci využívat dešťovou vodu v takové míře v jaké byste chtěli), protože máte zkrátka malou plochu střechy.

Zde záleží na konkrétní oblasti, ve které máte dům postavený. Roční úhrn srážek si zjistíte na této mapce:

 

Průměrný roční úhrn srážek mapa
Průměrný roční úhrn srážek/m2. Zdroj: www.chmi.cz

 

Poté aplikujete vzorec:

V (objem nádrže) = (Roční úhrn srážek v mm x půdorysná plocha střechy x koeficient odtoku střechy (u šikmé střechy pozinkovaný plech 0,8; Pálené tašky 0,75) / 14 (koeficient využitelné srážkové vody)

Výsledek je objem nádrže v litrech.

Jste-li tedy v oblasti kde je roční úhrn srážek 600 mm, máte půdorysnou plochu střechy 100 m2 a pálené tašky bude váš výpočet vypadat takto: V = (600 x 200 x 0,75)/14 = 3200 l neboli 3,2 m3.

Jaké a podle čeho a jakou jste zvolili nádrž na dešťovou vodu zvolili vy? Podělte se o své zkušenosti s našimi čtenáři.

Jana PoncarováAutor:

Redaktorka Dřevostavitele
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/nadrz-na-destovou-vodu
 
 


Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/nadrz-na-destovou-vodu